Zlín A - Staré Město B 3:5 (2.liga E, 8. kolo, 10.2.2019)
I s ohledem na dlouhodobou vzájemnou rivalitu hraje významnější roli většinou aktuální forma a motivace jednotlivých hráčů, než dle dlouhodobější statistický fenomén ratingu. A nejinak tomu bylo i při včerejším zápase.
Možná klíčový výsledek se zrodil na sedmé šachovnici, kde Luďo v zahájení využil zaváhání soupeřky a příliš pasivní výstavby a získal věž a 3 pěšce za jezdce a střelce. Následně se musel vypořádat s nástrahami vývinu dámského křídla a snahou o udržení co největší materiální převahy. V taktické přestřelce pak bohužel prošel kolem výhry a s ubývajícím časem se v pozici natolik zamotal, že musel svůj podpis připojit pod sloupec obsahující oválnou číslici.
Vedení 2:0 pak zařídil pro hosty Peťa Bažant mladší proti Kubovi (2). Rovněž zde došlo k významné taktické výměně, na jejímž konci měl sice Kuba více materiálu - tento však spočíval především ve věžích a střelcích spočívajícím dosud v základním postavení, zatímco jeho černý král se vydal až na b3 a v některých variantách mohl dostat dokonce mat, zatímco by stál na a2 či b1. Rovněž zde jsem tedy nemohl do zápisu zapsat ke kolonce vedle našeho hráčů číslici s výrazně ostřejšími rysy.
Poté skončilo více partií v blízkém časovém rozmezí, když s ohledem na mou vlastní časovou tíseň je s dovolením uvedu podle pořadí šachovnic. Jeden ze dvou smírů zaznamenal Dominik (1), nicméně dlužno dodat, že se až po dlouhém boji podvolil věčnému šachu soupeře.
Vedení hostů 3,5:0,5 pak nastalo těsně po časové tísni, když Pepa (4) se zdatně bránil v podstatě celou partii a když posbíral materiál na dámském křídle a jeho pozice vypadala snad již konsolidovaně, přišla nenápadná chyba v pověstném 40. tahu a nezbylo než rezignovat.
Velkou pochvalu za bojovnost (i dodržení slibu splnit 40 tahů v předepsaném časovém limitu) zaslouží Honza (3), který v manévrovací partii při své obvyklé časové tísni správně obětoval kvality a díky následující sérii přesných tahů zaznamenal první radost z vítězství v našem týmu znamenající zároveň naději na obrat.
Tato bohužel zhasla v partii Martina Hronka (6), který se rovněž celou partii bránil. V koncovce, kde obě strany disponovaly všemi svými těžkými figurami se však bohužel vícekrát nerozhodl správně a bohužel nevyužil i pár remízových možností ve věžové koncovce, kde měl pěšce jednoho, zatímco soupeř ještě pěšce dva. Jeho mladý a talentovaný soupeř by pak technicky přesně tohoto pěšce proměnil v dámu, pokud se Martin tah před tímto slavnostním aktem nevzdal.
Za rozhodnutého stavu mohl přijmout nabídku smíru rovněž Jirka Palica (8), který rovněž zaslouží pochvalu za bojovnost a kreativitu i proto, že musel hrát na výhru naprosto rovnou věžovku s 4 pěšci na obou stranách. Tito pěšci se sice vyskytovali na více ostrůvcích, ani tak však objektivně nebylo možné celého bodu dosáhnout.
Jako kapitán (5) jsem v minulém zápase s Lipovcem opustil loď bojovnosti mezi prvními, což jsem dnes napravil cca 70tahovou partií, v níž se podařilo soupeře udolat v koncovce dám a figur skákajících na nejbližší nesousední pole opačné barvy i díky netradiční centralizace krále. Jelikož byl tento v centru jako bavlnce, mohla moje dáma vysbírat pěšce soupeře a následně moji pozůstalí pěšci tuto výhodu realizovat.
Nezbývá tedy než věřit, že podobně bojovné výkony předvedeme i v následujících 3 kolech, v nichž nás čeká přímá konfrontace s ostatními týmy bojujícími o záchranu v ligové soutěži.
11. 2. 2019
Martin Šenkýř