Historie - část třetí (od roku 1945 do roku 1957)

Nabízíme vám třetí část zlínské šachové historie psanou v letech minulých panem Vladimírem Krupou.

Konec války přinesl zlínským šachistům řadu nových problémů. Při přechodu fronty v roce 1945 přišel ŠOSK Baťa téměř o veškerý šachový inventář, který byl v té době uschován v nynější kavárně Morava. Z tohoto důvodu podnikli zlínští šachisté zájezdy do jiných měst, především na Slovensko do Handlové, kde zvítězili 7,5 : 2,5 a do Baťovan, kde v bleskovém turnaji obsadili prvních šest míst. Přebor Uherskohradišťské župy, který se konal v srpnu ve Zlíně, vyhrál Fichtl před dr. Floriánem a Dedkem. V říjnu téhož roku se šachový klub zúčastnil velkého bleskového turnaje družstev, který pořádal ŠOSK Borovina Třebíč, a obsadil druhé místo z patnácti účastníků. Dalším úspěchem bylo čtvrté místo Holase ve třetím ročníku juniorských přeborů ČSR.

Vyvrcholením šachové sezóny v roce 1945 bylo uspořádání I. mezinárodního turnaje ve dnech 1. až 14. prosince. Tento turnaj navazoval na I. národní turnaj v roce 1943 a měl být základem pro pořádání všeslovanských turnajů ve Zlíně. Proto na něj byli pozváni hráči z dalších slovanských zemí.

Pro značné cestovní potíže se turnaje zúčastnil pouze dr. Trifunovič z Jugoslávie, který dorazil do Zlína s několikadenním zpožděním. Turnaj byl zahájen čestným "výtahem" ředitele závodů Baťa ing. Holého v partii Zíta - Opočenský.

Dr. Trifunovič potvrdil svou vysokou šachovou výkonnost a po dohrání všech svých odložených partií v turnaji nakonec zvítězil. Za ním následovali Pachman, Zíta, Šajtar, Opočenský, Hromádka, Podgorný, Fichtl, Kottnauer, Lendl, Petřík, Potúček, dr. Florián, Thelen a Holas. Zajímavostí je účast otce budoucí tenisové hvězdy Ivana Lendla.

Rok 1945 skončil památným několikadenním zájezdem do sousedního Polska. Utkání zlínských šachistů s "Krakowskim klubem szachistów" se uskutečnilo dne 30. prosince 1945 na osmi šachovnicích. V zápase zvítězili zlínští 5 : 3.

Slavnostnímu zahájení utkání byl přítomen i československý konzul v Krakově. Součástí byla také simultánka mistra Fichtla naslepo proti šesti soupeřům s výsledkem dvě výhry, dvě prohry a dvě remízy. Dne 31. prosince 1945 došlo k odvetnému utkání, které bylo hráno jako reprezentační zápas měst Krakova a Zlína. Toto střetnutí skončilo nerozhodně 4 : 4.

Také následující rok 1946 byl pro šachový Zlín pamětihodný. V tomto roce se uskutečnil zájezd moskevských šachistů do Prahy, Brna, Bratislavy a Zlína. Utkání mezi zlínskými šachisty a mužstvem Moskvy proběhlo 20. března 1946. Moskvané zvítězili 7 : 1, když remízy dosáhli Fichtl a Chrastina.

Zlínské družstvo hrálo v sestavě: Fichtl, Petřík, dr. Foltys, Dedek, Holas, Žák, Šťourač, a Chrastina. V dalších dnech se rozjeli moskevští hráči do Ostravy, Hranic, Šumperku, Kroměříže, Malenovic, Vizovic, Napajedel, Uherského Hradiště a Olomouce. Ve Zlíně sehráli simultánku dne 22. března 1946 velmistři Lilienthal a Smyslov (budoucí mistr světa).

V tomto roce můžeme ve Zlíně a okolí najít šachové kluby nejen v centru Zlína, ale i na Kudlově, Zlínských Pasekách, Podvesné, Malenovicích, Prštném atd. K tomuto rozvoji jistě přispěly i simultánky zlínských hráčů Fichtla a Holase ve Zlíně i některých dalších místech na Moravě. Nepodařilo se ovšem pokračovat v tradici zlínských vánočních turnajů. V následujícím roce došlo ke sloučení SK Baťa se ZK ROH n. p. Baťa. Tímto okamžikem začíná období častého střídání názvů i hracích místností.

V roce 1948 byl opět změněn název sportovního klubu a vzniká Sokol Botostroj Zlín. Zároveň dochází ke sloučení všech šesti šachových klubů a odborů v rámci města, což vedle pozitivních přínosů přineslo do budoucna také negativa především v tom, že byla zlikvidována zdravá rivalita mezi jednotlivými kluby. První družstvo nového klubu se probojovává až do finále přeboru republiky, které se hrálo formou soustředění, ve kterém skončilo na čtvrtém místě. Také v soutěžích jednotlivců se do finále přeboru probojovali zlínští hráči Fichtl a Holas. Byl připravován turnaj, který měl navázat na předešlé významné turnaje ve Zlíně, ale nakonec se jej nepodařilo uspořádat.

V konkurenci 19 družstev vyhrál Sokol Botostroj poprvé turnaj v bleskovém šachu šestičlenných družstev, který pořádal agilní klub ŠK Borovina Třebíč.

Změny názvy klubu pokračovaly i v následujícím roce, kdy vznikl Sokol Svit Gottwaldov. Šachový oddíl však přechází pod odbory do ZK ROH. Klub opouští celá řada kvalitních hráčů, včetně největší osobnosti zlínského šachu mistra Fichtla, který odešel do nedalekého Vsetína. Bylo také změněno územní uspořádání, které se přizpůsobilo politickým celkům. Místo župních soutěží vznikly krajské, nadřízenou složkou se stalo šachová sekce kraje Gottwaldov.

Přestože odchodem mnohých hráčů a funkcionářů se snížila hráčská základna šachového oddílu, byl tento pověřen uspořádáním podniku prvořadého významu v roce 1950 - XXI. sjezdu ÚJČŠ a valné hromady ÚJČŠ. Součástí sjezdu byl mistrovský turnaj o přebor ČSR, náhradní mistrovský turnaj, hlavní turnaj a dvě skupiny vedlejšího turnaje. Mimořádně náročné práce se opět ujal ing. Šťourač a ve spolupráci s Petříkem ji dovedl ke zdárnému konci, za což sklidil znovu uznání činovníků československého šachu. Šachové boje probíhaly v jednom uvolněném poschodí nynějšího OD Prior. V turnaji o přebor ČSR se na prvních dvou místech umístili stejným počtem bodů Fichtl a Filip. Jejich dodatečný užší zápas skončil nerozhodně 2 : 2.

V důsledku této skutečnosti byl mimořádně titul přeborníka přiznám oběma hráčům. Za nimi následovali Podgorný, Zíta, dr. Ujtelky, Opočenský, Richter, ing. Olexa, Stulík, Kozma, Grgurič, Urbanec, Běták, Eret, Schmidt a Tikovský.

V tomto období se organizační práce ujali noví obětaví pracovníci Josef Bauman a Antonín Vaculík, aby vytvořili další etapu v historii zlínského šachu. Vzhledem k odchodu dalších hráčů se klub zaměřil na výchovu nových mladých hráčů a omlazený tým dosáhl prvních význam-nějších úspěchů již v roce 1952. Dorostenci Macura a Hroch se probojovali do přeboru republiky dorostu, hráčka Macounová se umístila na 5. místě v přeboru republiky žen a I. družstvo klubu se znovu probojovalo do finále přeboru republiky.

V roce 1953 se šachový oddíl opět začleňuje do tělovýchovy pod TJ Jiskra Gottwaldov. V soutěžích hraje šest družstev, která ve svých soutěžích obsazují všechna první místa. Náš oddíl patřil v té době k nejsilnějším klubům DSO Jiskra v republice. Do celostátního reprezentačního družstva DSO Jiskra byli zařazeni naši členové Vaculík a Fiala.

Ještě v roce 1954 dociluje oddíl řady úspěchů.

Do polofinále přeboru republiky se probojovávají Fiala, Macura, Dubrava a Vaculík.

Další léta jsou však obdobím útlumu, neboť klubu chybí šachová osobnost, která by po hráčské stránce vedla klub do elity československého šachu. Další nepříznivou okolností je skutečnost, že klub nemůže stále najít vhodnou hrací místnost.