ŠK Zlín A - Jezdci Jundrov A 3,5:4,5 (2. kolo, 3.11.2019)

V 1. kole jsme si odbyli druholigovou premiéru v nové hrací místnosti s Lipovcem, včera jsme na ni v kole druhém chtěli navázat již i bodovým ziskem. Pravda, dle papírových předpokladů měli být Jezdci z Jundrova favority, naše bojovnost a zarputilost však měla leccos změnit.

Ráno před zápasem bohužel onemocněl Pepa Bednařík, díky čemuž musel kapitán vytáhnout v sedm ráno z postele Honzu Malčánka. Tomu tak patří velké poděkování nejen za předvedenou hru, ale zejména týmového ducha.

Úvodem se sluší pogratulovat soupeři k těsné výhře. Leč jak uvidíte i z přiložených partií, nebylo by překvapením, kdybychom všechny tři body získali my.

1. Kula Dominik (2214) - IM Bureš Jaroslav (2388) ½ : ½

O bojovnosti zápasu svědčí skutečnost, že první partie skončila až po třech a půl hodinách hry v 76. tahu. Na první šachovnici Dominik přešel ze zahájení rovnou do koncovky, kde obě strany disponovaly dvěma věžemi a bělopolným střelcem. Pěšcová struktura našeho lídra však vykazovala mírný defekt v podobě izolovaného pěšce, bylo tedy bohužel zřejmé, že pro smírné zakončení partie bude muset vyvinout enormní obrannou snahu. To se nakonec podařilo. Zde si dovolím citovat jeho soupeře Jardu Bureše: "Ve věžovkách je jeden pěšec navíc většinou málo".

8. Šípek Michal (2017) - Martinka Jakub (1850) 1:0

Pak v rychlém sledu skončily všechny 4 partie spodní poloviny zápisu o utkání - ani jedna z nich smírně. Nejprve se jazýček vah vychýlil ve prospěch soupeřů na osmé šachovnici, kde Kuba Martinka černými opticky soupeře zatlačil na dámském křídle, bohužel ponechal málo obránců kolem svého krále, což v probíhající časové tísní díky taktickému obratu soupeř potrestal.

7. Hodovský Jiří (2059) - Skácelík Petr (2162) 1:0

Soupeř Jirky již při ranním přivítání začal neformálně vyjednávat o smírném výsledku, čemuž zpočátku nasvědčovala i symetrická pozice. Důkaz, že opisovat se nevyplácí, přinesl touto velmi bojovnou partií náš hráč, když po sérii zápletek a koňských skoků zakončil partii stylově právě tahem jezdce, čímž definitivně upletl matovou síť kolem černého krále - nejen závěrečný matový útok stojí za přehrání.

Po časových kontrolách tedy "svítil" v zápise o utkání vyrovnaný stav 2,5:2,5. V té chvíli jsem začal tušit, že rozuzlení by mohla přinést má partie, když vše směřovalo k nerozhodným výsledkům na druhé a třetí šachovnici. Avšak člověk míní...

2. WIM Novosadová Kristýna (2177) - Krejča Jakub (2132) 1:0

Potřetí v zápase získali hosté náskok na druhé šachovnici. Podobně jako na první šachovnici přešli hráči z výměnné francouzské rovnou do koncovky. A podobně jako na sousední šachovnici měli oba vůdci figur k dispozici dvě věže a střelce. Zde však přichází první rozdíl - zatímco bílý šikmochod využíval k pohybu políčka tmavšího odstínu, jeho konkurent kolem něj opatrně tančil na polích barvy světlejší. Dlouhotrvající napětí se rozhodl ukončit třetí Kuba v naší sestavě kombinací vedoucí k domnělému matu. Ten se však nekonal a handicap obětovaného střelce nezachránil ani pokus o patovou kombinaci.

3. Malčánek Jan (2097) - Musil Jiří (2205) ½ : ½

Před zahájením zápasu jsme měli jen několik málo jistot - že bude zápas bojovný, že si jej všichni užijeme, že budeme muset zaslat výsledek a partie vedoucímu soutěže. Nebo že se Honza dostane velmi záhy do časové tísně, a že ji (snad) zvládne. Nakonec se vyplnily obě části, byť kolem cca 15. tahu bych na bodový přísun z jeho šachovnice příliš mnoho nesázel. Honza měl o pěšce méně, výrazně horší čas, pasivní pozici - zkrátka žádné extra vyhlídky do budoucna. Naštěstí soupeř při přechodu do koncovky přehlédl dvojúder, Honza získal pěšce zpět a v koncovce čtyř střelců již byla dělba bodů neodvratná.

4. Hošek Martin (2152) - Šenkýř Martin (2103) ½ : ½

Před zápasem jsem měl nevyslovené přání, že bych dnes nerad hrál dlouho a naopak mohl spěchat na rodinnou sešlost co nejdříve. Jak už to tak bývá (Děkuji, pane Murphy!), byl jsem nucen bojovat nejdéle. Po zahájení došlo k drobnému střetu ve střední hře, kdy nejprve mě mohl soupeř díky sérii obětí dostat pod nepříjemný tlak (začátek varianty jsem viděl, nepočítal jsem však důsledně až do posledního tahu), následně jsem naopak já mohl využít stísněnosti bílých figur. Závěrečná čtyřvěžová koncovka pak bohužel přinesla remízový výsledek jen do mé partie, nikoli do zápasu celého (k čemuž bych potřeboval zaknihovat bod celý, nikoli dělený).

Jak jsem již naznačil v úvodu - v mnoha partiích nám zůstaly drobné rezervy, které však v takto vyrovnaných zápasech bývají rozhodující. Na takto postavených základech je však určitě možné stavět v zápasech následujících.

Martin Šenkýř