ŠK Zlín C – TJ Bojkovice A 4:4 (1.kolo, 13.10.2019)

V prvním kole krajské soutěže, kde jsme byli opět přesunuti z východní fronty na západní, jsme v nové domácí herně přivítali A mužstvo Bojkovic. Do zápasu jsme samozřejmě vykročili s úmyslem pokřtít novou hernu vítězně, žel bohu přetavit tento úmysl do reálných rozměrů se ukázalo býti úkolem nad naše síly.

7. Šimek Viktor (1543) - Jandl Miroslav (1705) ½ - ½

První výsledek se zrodil na sedmé desce, kde hráči rychle vyměnili dámy a následně se ve střední hře přetahovali o výhodu. Ve prospěch hostujícího hráče hrála dvojice střelců, naopak ho však tlačil čas, neboť Viktor prakticky žádný nespotřebovával, a to i v pokročilé fázi partie. Poté, co černý prováhal zřejmě jedinou šanci na výhodu tahem 20...c4, dospěla partie až do vyrovnané koncovky, kde hráči uzavřeli smír.

8. Kratochvílová Magdalena (1616) - Suchánek Hanuš (1613) ½ - ½

Další remíza se urodila na poslední desce. Tady to byl naopak náš hráč, který spotřebovával nezdravě velké množství času a ve střední hře těžkých figur se dohodl na remíze, neb zřejmě nechtěl riskovat, že by včas nedosáhl časové kontroly.

Nejsem si úplně jistý pořadím skončených partií, protože jsem v dané chvíli vymýšlel, jak mám co nejlépe využít svoji poziční výhodu, ale mám pocit, že po dvou remízách přišla naše první porážka. Laďa se zřejmě nejhůře z celého týmu vyrovnával se změnou herního tempa, protože už zhruba po deseti tazích mu zbývalo snad jenom nějakých 17 minut. Bohužel tento deficit se projevil velice rychle a on musel po hrubce a ztrátě věže kapitulovat dříve, než vůbec stihl v partiáři načít druhý sloupeček tahů.

Další remízu do zápasových statistik zapsal Patrik, který sváděl se svým elově silnějším protivníkem dlouho velmi vyrovnanou bitvu. Na samém konci pak černý příliš optimisticky postupoval vpřed pěšci na královském křídle, až nakonec dva z nich ztratil. Koncovka se jevila pro Patrika lépe, to by však nesměl vyměnit věže, po kteréžto akci už bychom výhodu v koncovce různobarevných střelců hledali jen těžko.

Pokud jste milovníky bezchybné techniky a taktických úderů, pak budete po zhlédnutí této partie možná potřebovat nějaký čas na lůžku v klidném prostředí. Bílý měl ve střední hře i koncovce spoustu šancí, jak partii předčasně ukončit, naštěstí pro nás však pohrdl všemi možnostmi, které mu pozice nabízela, a Jožka se na samém konci zachránil pěkným motivem s věčným šachem.

Skóre zápasu poté vyrovnal Martin Hronek. Ten si v sicilce postavil svoji oblíbenou dračí formaci a navzdory tomu, že bílému většinou v takových pozicích výměna černopolých střelců pomáhá, tady tomu bylo přesně naopak. Po několika soupeřových nepřesnostech jej začal Martin nemilosrdně tlačit a vyšel z toho s pěšcem navíc ve věžové koncovce. Ke smůle hostujícího hráče však toto nebyl ten případ, kdy by se mohl nějak zachránit. Na závěr partie Martin poslal svého krále na procházku přes celou šachovnici až ke svému postouplému pěšci, kterého už poté nebylo jak zastavit.

Za stavu 3:3 tedy bylo jasné, že se o výsledek bude bojovat až do poslední chvíle. Bohužel, v té chvíli už jsem věděl, že moje pozice je v troskách, a že záchrana zápasu bude na Ludu Balážcovi. Neskromně si troufám tvrdit, že ze zahájení jsem vyšel jako vítěz a získal jsem velice příjemnou hru. Po následné nepřesnosti soupeře se mi podařilo získat věžovku se čtyřmi pěšci proti dvěma, to byl však začátek mého konce, neb jsem tuto pozici uchopil velice mizerně a v podstatě ve dvou tazích se hodnocení pozice zcela obrátilo v můj neprospěch. Konec partie jsem si tiše protrpěl a jenom doufal, že tento můj kolaps nebude znamenat ztrátu zápasu.

Naštěstí se ukázalo, že na naši jedničku je v takových chvílích skutečně spoleh. Ludovi se už v zahájení povedlo dostat svého pěšce na a6 a jeho figury také postupně zaujaly o cosi aktivnější pozice, než ty soupeřovy. V koncovce pak s pěšcem navíc našel správný plán s pěšcovým průlomem na královském křídle a pozice černého se začala pomalu ale jistě hroutit. Výhoda pěšce se pak naplno ukázala v samém závěru partie, kdy se soupeř před vynucenou výměnou věží vzdal, neb v následné pěšcovce už by neměl ani tu nejmenší šanci na záchranu.

Matěj Machala